Představte si, jak radostné by bylo narazit MĚSÍČNÍ KOUZLO dnes poprvé. Ačkoli je portugalská kapela věčně a neomluvitelně nedoceněná, posledních 30 let neustále budovala ten nejbohatší a nejpůsobivější z katalogů. Od jejich raných snah coby okázalé blackmetalové kapely až po mnohé odbočky a experimenty, které byly typickým znakem jejich před a po tisíciletí, v podstatě všechno, co se objevilo pod MĚSÍČNÍ KOUZLO banner vyzařuje upřímnost a třídu. Mohou to být nesporní hlavní gothové podzemí a 'Poustevna' nepochybně uspokojí ty, kteří touží po určité úrovni temnoty a pompéznosti, ale je na čase, aby tato kapela byla uznávána pro svou jedinečnou a nelítostnou originalitu. Obě nejviditelněji progresivní nahrávka, jakou kdy udělali, a jedna z nejdostupnějších, MĚSÍČNÍ KOUZLO Dvanáctá celovečerní hra opět křičí brilantnost svých tvůrců ze střechy zahalené mlhou.
Jak je pokorně uvedeno v doprovodné tiskové zprávě, 'Poustevna' vyhýbá se často teatrálním a grandiózním domýšlivostem předchozího MĚSÍČNÍ KOUZLO alba ve prospěch osobnějšího a emocionálně rezonujícího přístupu. Metaforické složitosti samotných písní se nepochybně rozvinou po opakovaném poslechu, ale to je nejmarkantnější 'Poustevna' je jeho vnitřní vřelost a kouzlo, ostrá, orchestrální výbušnost roku 2018 '1755' nahrazen neodolatelným smyslem pro lidskost a milost. Výsledek je hluboce, hustě melodický, s četnými nádherně mdlými pasážemi, kde duch RŮŽOVÁ FLOYD prosvítá skrz. Album je ale také znatelně intimnější, s Frontmanem Fernando Ribeiro přináší některé ze svých dosud nejzranitelnějších a nejnenápadnějších vokálů. Podivná, ale silná směs okleštěné intimity a širokoúhlých ambicí, písně jako elektrizující otvírák 'The Greater Good' a bombastický 'The Hermit Saints' se rovnají čemukoli v MĚSÍČNÍ KOUZLO slavný kánon.
Vždy kapela se širokou progresivní linií, MĚSÍČNÍ KOUZLO nikdy nebyly otevřenější prog než jsou na 'Poustevna' . Ať už jde o strašidelné varhanní tóny, které pronásledují temnotu a písek 'Apoptheghmata' nebo bluesový, Spaghetti Western sweep of 'Všechno nebo nic' , jde o album, které překypuje momenty jemné inspirace a malými, ale výraznými odchylkami od očekávání. Stále samozřejmě dodává požadovanou dávku ponuré nádhery a Riberio Pekelný řev zůstává jedním z nejvýraznějších a nejpřesvědčivějších v oboru, ale když se blíží konec třetí dekády, MĚSÍČNÍ KOUZLO se stále vyvíjejí. Je výmluvné, že nejmimořádnější píseň na tomto mimořádném albu dorazí ke konci: pohlcující, doomový psych-rock 'Bez pravidla' září a brousí se strhujícím smyslem pro dynamický příliv a odliv, znějící tak nějak najednou jako všechno a nic, a přitom vyzařuje divoké, neodolatelné charisma. Ano, jsme od něj vzdáleni několik světelných let 'vlčí srdce' a 'nenáboženský' zde, ale pokud jste měli tu čest sledovat MĚSÍČNÍ KOUZLO od začátku, 'Poustevna' je slyšitelně poháněn stejným, pátravým duchem. Je to další kariérní vrchol od některých bona fide současných velikánů.